Hrabat nebo nehrabat stezky? Vědci našli odpověď
Stezky tradičně hrabeme každoročně brzy na jaře. Jedním z důvodů je to, že uhrabaná stezka je daleko lépe vyrýsovaná a její povrch je zejména pro začátečníky stabilnější. Ale popravdě jako ještě důležitější důvod vnímáme ten, že je nutné hlavně od napadaného listí a dalšího organického materiálu vyčistit vnitřní hranu stezky. Zatímco samotná stopa stezky se i při ponechaném listí časem sama “vyčistí” pojezdem, při vnitřní hraně se postupně budují nánosy, které časem začnou zasahovat do vyježděné stopy a vlastně tak uživatele vytlačovat k okraji stezky. A vnější okraj stezky je vždycky tou nejméně stabilní částí konstrukce.
Ohledně hrabání se však mezi některými lesníky a ochránci přírody opakovaně objevují obavy, že by mohlo poškozovat stav stezek a způsobovat erozi. A my jsme neměli důkazy, že tomu tak určitě není. Naštěstí nám tento problém pomohli vyřešit američtí výzkumníci. V Americe si totiž otázku, zda hrabat nebo nehrabat, dlouhá léta kladou taky.
Nedávný článek v časopise Journal of Park and Recreation Administration popisuje experimentální vyhodnocení problému v listnatých lesích v oblasti Carvins Cove poblíž Roanoke ve Virginii. Výzkum probíhal po dva roky a porovnával úseky stezek, kde se hrabalo s odpovídajícími kontrolními úseky stezek, kde hrabání neprobíhalo.
CO ZJISTIL VÝZKUM:
1: Uhrabání stezky je viditelné pouze krátkodobě. Rozdíly jsou patrné pouze v průběhu jara, začátkem podzimu již znát nejsou.
2: Pokud jsou stezky vyhrabané na podzim, pak se na vyhrabaných úsecích v zimě odehrávají výraznější cykly mrznutí/tání, což způsobuje krátkodobou měkkost stopy stezky.
3: Na vyhrabaných úsecích je v pozdním jaře nižší vlhkost půdy a rychleji vysychají, neboť byla odstraněna odpařovací bariéra vrstvy listí.
4: Na podzim (před hrabáním) nebyly poznat žádné rozdíly ve stavu stezek mezi loni uhrabaným a neuhrabanými úseky. Hrabání tedy nemá na stezku a její okolí žádný negativní vliv.
5: Dva roky trvající výzkum nezjistil jakékoli rozdíly v erozi mezi mezi uhrabanými a neuhrabanými úseky. Shrabání listí tedy nezvyšuje erozi stezky.
DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY:
Hrabání listí ze stezek nemá dlouhodobý negativní vliv na na jejich stav z hlediska pevnosti stopy či eroze. Když si budou pečovatelé stezek klást otázku: Hrabat nebo nehrabat? Odpovídat by si měli ne kvůli erozi, ale v návaznosti na kvalitu zážitků uživatelů.
KOMENTÁŘ TOMÁŠE KVASNIČKY:
Všimněte si, že výzkum se odehrál v lesích v americké Virginii, kde v zimě dochází k opakovaným cyklům mrznutí/tání. Před vlivy tohoto procesu listí skutečně poskytuje jakousi ochranu. To je ale jediný “pozitivní” význam listí na stezce, který výzkum dokázal najít.
Výzkum zjevně nepřihlíží k efektu posunu stopy (tzv. thread creep), ke kterému dochází, pokud se dlouhodobě na vnitřní straně stezky u kritické hrany (tzv. critical edge) kumuluje listí resp. tlející organická hmota. Pokud by výzkum k tomuto efektu přihlédl, lze předpokládat, že jazýček vah by se ještě více vyklonil ve prospěch hrabání.
Výzkum jasně ukazuje, že hrabat nebo nehrabat by se mělo podle toho, co je prospěšné pro uživatele Vašich stezek. Protože listí chrání před cykly mrznutí/tání (tento efekt však není silný), je k zamyšlení listí hrabat na až jaře. Přesně tak to děláme my na Singltreku pod Smrkem už léta. Mimo jiné také proto, že větrné počasí mezi pozdně podzimními a předjarními dny je schopné naši hrabací práci úplně anulovat tím, že na stezku nafouká listí odvedle. Na jaře bychom pak stejně hrabali znovu.
Zdroj:
Powers, S., et al. (2023). "Impacts of Leaf Removal from Trails on Trail Condition and Erosion." Journal of Park and Recreation Administration 41(3).
