Tipy na náročnější turistiku okolo Singltreku pod Smrkem

Na Singltrek pod Smrkem jste asi přijeli hlavně na kolo, ale možná nevydržíte několik dní v sedle. A možná jste taky, stejně jako my, fascinováni okolní nádhernou krajinou, která láká k prozkoumání. To jedině doporučujeme. Sepsali jsme pro Vás pár tipů na náročnější pěší výlety. Čeká Vás nezapomenutelná krása a terény, na které se budete chtít vracet. Severní část Jizerek není turisticky příliš frekventovaná, ale o to víc je dobrodružnější.

Co způsobilo, že je krajina severních svahů Jizerek tak zvláštní? Hlavní důvody jsou dva. První je výrazný tektonický zlom, který vytvaroval impozantní horskou stěnu nad Raspenavou, Hejnicemi a Bílým Potokem. A druhý je důvod je ten, že právě o tyto relativně vysoké a strmé svahy se během (minimálně jedné) doby ledové zastavil skandinávský kontinentální ledovec, který ohladil a přemístil všechno, co mu přišlo do cesty. A skutečně, podíváte-li se z některé z vyhlídek této horské stěny, uvidíte hluboko do nekonečných polských a severoněmeckých rovin, které končí až na větrných plážích Baltského moře. A nejbližší hory v tomto směru jsou vzdálené vzdušnou čarou minimálně 1200 km hluboko ve Švédsku a Norsku. Fascinující, že?

Počítejte s tím, že výprava na některý ze severních vrcholů Jizerek není procházka parkem. Čeká Vás prudké stoupání, relativně velké převýšení, kamenité cesty a stezky. Vrcholové skály mají jen nejzákladnější turistické jištění (zábradlí, schůdky, místy řetěz či chyty). Dávejte si velký pozor na počasí. Zejména otevřeným a skalnatým vrcholovým partiím se zdaleka vyhněte, pokud hrozí bouřky, silný vítr nebo silné deště. Na skalní vrcholy nelezte, pokud na nich může být námraza. 

Určitě budete potřebovat boty na turistiku a odpovídající vybavení: dostatek jídla a vody na cestu (v této části Jizerek nepočítejte s bufety ani horskými chatami. To byste se museli dostat až dál, například na běžkařsky proslulý Hřebínek nebo na Smědavu). Dbejte na přiměřené oblečení včetně nějaké další vrstvy s sebou do batohu (nahoře dost často fouká), základní lékárničku, dostatečně nabitý mobil, případně externí zdroj k mobilu (místy je slabý signál, mobil se vybíjí rychle a taky nejspíš budete chtít hodně fotit). Sledujte meteorologické předpovědi a počítejte s tím, že se počasí může velmi rychle změnit k horšímu.

Severní Jizerky jsou vhodné spíše pro zdatnější turisty s alespoň základními zkušenostmi z pohybu a orientace v přírodě. Zvažujete-li sem vzít děti, berte v úvahu jejich zdatnost, turistickou zkušenost a také přiměřenou disciplinovanost (ať Vám nespadnou ze skály). Níže uvedené tipy lze samozřejmě po značených turistických trasách propojit a zokruhovat do delších výletů podle stavu Vašich fyzických sil, časových možností, nálady a počasí.

 

Ořešník (800 m)

Místo: https://mapy.cz/s/kesasojegu

Ořešník je jednou z nejznámějších vyhlídek severních Jizerek, nabízí skutečně úchvatné rozhledy. Nejvyšší bod tohoto skalnatého vrcholu je ve výšce 800 m. n. m.  Na vrcholu je vztyčen kříž a vyhlídka je ohrazena zábradlím z roku 1898. Na samotný vrchol skály vedou vytesané schůdky.

Na Ořešník se můžete (ze směru od Hejnic) vydat buď po velmi strmé červené trase KČT přímo z centra Hejnic, kde na vzdálenosti 3,2 km nastoupáte 433 m, trasa: https://mapy.cz/s/decanecona. Druhá možnost z tohoto směru je trasa z Ferdinandova, viz https://mapy.cz/s/puduzapure. Z parkoviště ve Ferdinandově půjdete po zelené trase KČT Štolpišskou cestou k rozcestí Pod vodopády, odtud pak po žluté kolem vodopádů a skalních věží k rozcestí Velký Štolpich (vodopád), a pak po červené až k rozcestí Pod Ořešníkem, kde je odbočka na vrchol. Tato druhá trasa je trochu pozvolnější, nastoupáte zde 434 m, ale na délce 4,7 km, a je to víc kochací trasa.

Pozor, Ořešník a část přístupových cest k němu se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, kde je zakázáno vstupovat mimo značené turistické cesty.

 

Frýdlantské cimbuří (900 m)

Místo: https://mapy.cz/s/fogatoseco

Frýdlantské cimbuří je výrazná, z dálky viditelná skalní skupina, která se vypíná nad Hejnicemi a Bílým Potokem. Kromě výjimečných rozhledů nabízí také trochu dobrodružství při zdolávání skal. Turisticky je zpřístupněn pouze západní vrchol pojmenovaný Brandfels (900 m), a to pomocí kovového žebříku. Jméno této skalní skupiny vychází z toho, že při troše fantazie rozeklané kamenné věže připomínají zámek v nedalekém Frýdlantu.

Na Frýdlantské cimbuří se dostanete například z Bílého Potoka po zelené trase KČT, viz https://mapy.cz/s/fapavegafe. Po pozvolnějším úvodu přes louky a kraj lesa Vás čeká stoupání údolím Černého potoka a ostrý výšlap, když se lesní silnička začne točit serpentinami nahoru. Cestou si můžete udělat odbočky k fotogenickému vodopádu Černého potoka a na skalní vyhlídku Hajní kostel, opatřenou schůdky a zábradlím. Z rozcestí Pod Frýdlantským cimbuřím si to vyšlápnete po žluté trase KČT k rozcestí Frýdlantské cimbuří, a odsud už je to na stejnojmennou vyhlídku jen kousek. Převýšení na této trase je také poměrně ostré, budete muset vystoupat cca 525 m na 4,4 km (měřeno bez zmíněných odboček).

Počítejte s tím, že Frýdlantské cimbuří a velká část přístupových cest se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, kde je zakázáno vstupovat mimo značené turistické trasy.

 

Paličník (944 m)

Místo: https://mapy.cz/s/bajejupeve

Říká se, že Paličník (944 m) je ze všech severojizerských vyhlídek nejkrásnější. Vyhlídka, opatřená křížem a zábradlím a zpřístupněná kamennými schůdky, je na skalním bloku majestátně se tyčícím nad údolími Smědé a Hájeného potoka. Přímo vrchol kopce to ale není, ten se nachází cca 1 km východně a kopec se nazývá Klínový vrch (972 m).

Na Paličník se z našeho směru dostanete nejlépe z Bílého Potoka, od Bártlovy boudy po žluté trase KČT, viz https://mapy.cz/s/dabomaneja. Budete stoupat nejprve pohádkově krásným údolím divokého Hájeného potoka kolem vodopádů, potom se cesta prudce stočí k jihozápadu a povede Vás úbočím Klínového vrchu až k rozcestí Paličník. Tam je odbočka na skalní vyhlídku. Čeká Vás převýšení 412 m na 2,8 km.

Pozor, vyhlídka Paličník a některé části přístupových cest se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny (nebo na jejích hranicích). V NPR je zakázáno vstupovat mimo značené turistické cesty.

 

Smrk (1124 m)

Místo: https://mapy.cz/s/pahugumeze

Na majestátní masiv Smrku koukáte, když si dáváte na terase Singltrek Centra občerstvení. Masivem Smrku, který má několik menších vrcholů, vede spousta stezek Singltreku pod Smrkem (vyjma těch na Jindřichovickém hřebeni). Ale byli jste úplně nahoře? Stojí to za to! Počítejte s tím, že je to pořádně do kopce a že část cesty vede kamenitým polem, ale narozdíl od výše zmíněných vyhlídek se tady neleze po skalách. Na vrcholu je navíc volně přístupná ocelová rozhledna, takže uvidíte opravdu daleko do kraje. Vrcholové partie Smrku už mají vysokohorský charakter. Připravte se na to, že tam bude chladněji a často tam dost fouká.

Na Smrk je možné se dostat vícero značenými trasami KČT i neznačenými cestami a jejich kombinacemi. Pokud o tom nechcete moc spekulovat, vydejte se nahoru po modré https://mapy.cz/s/jobobacedu a dolů po zelené https://mapy.cz/s/jemomunaze. Obě tyto trasy se potkají u Streitova obrázku, což je taková místní lesní křižovatka. Možná jste tam odpočívali, když jste vyjížděli na kole Asfaltovou agónii. U Streitova obrázku se Vám může zdát, že už to bude na Smrk jen kousek, ale kdeže… Počítejte s převýšením 615 m na 5,1 km (měřeno od rozcestí u Spálené hospody po modré trase KČT), takže to taky nebude úplně zadarmo. A pokud by výstup na Smrk byl pro Vás přece jen moc, ale chtěli jste se tam podívat, můžete využít polskou lanovku ze Swieradowa na Stóg Izerski, ze kterého jde na Smrk dojít po značené trase takřka po rovině.