Zajímavosti okolo Singltreku pod Smrkem: Po stopách hornické činnosti

Náš region pod Smrkem přímo utvářela hornická činnost. Je to už dávno, co zde těžba kovů skončila, ale zanechala po sobě hodně stop. S nádechem tajemna, jak to tak u opuštěných dolů, výsypek a dalších památek na horníky bývá. A poeticky založené bajkery určitě potěší i jen přečíst si názvy starých důlních děl. Schválně, kolik názvů starých dolů rozpoznáte v názvech sekcí Singltreku pod Smrkem?

Na Singltreku pod Smrkem najdete pozůstatků po těžební činnosti spoustu, často dokonce přímo u stezek. Stačí vědět, kde se zastavit a rozhlédnout se. Nabádáme však k velké opatrnosti! S opuštěnými důlními díly je vždy spojeno nebezpečí. Většina zdejších dochovaných štol je zabezpečena mříží, ale kdybyste našli něco otevřeného, v žádném případě tam nelezte. Buďte opatrní při pohybu po okrajích jam, které jsou u vyústění šachet. A rovněž Vás prosíme o ohleduplnost vůči koloniím netopýrů, kteří obydleli staré šachty. Nerušte je hlukem, nesviťte na ně.

V mnoha evropských regionech se těžilo od pradávných dob a se surovinami se po tisíce let čile obchodovalo napříč kontinenty. I v Česku je v některých oblastech prokazatelně doložena těžba již v pravěkých dobách. U nás na severních svazích Smrku jsou však o prvních pokusech o těžbu kovů přímé důkazy až z doby středověku. V 16. století se pak těžba stala pro region přímo utvářející.

Těžba zlata
Jako první se u nás zřejmě objevily pokusy těžit zlato, a to v první polovině 14. století. Zlatá ruda se tady nevyskytuje v mateční hornině, ale ve formě zlatonosných písků, které sem přisunul ledovec ve čtvrtohorách. Místní ložiska se ale neukázala moc výnosná. Těžilo se v místě zvaném Goldbronn severně od dnešního Nového Města pod Smrkem. Je to kousek od modré stezky a dodnes zde lze najít zatopenou jámu a zřejmě pozůstatky výsypek. MÍSTO: https://mapy.cz/s/papamadepu

Dále se zlato rýžovalo v potocích, zejména v Ludvíkovském potoce. V tomto potoce si dokonce můžete vyrýžovat pár zlatinek i v současné době. Ludvíkovský potok kříží jedna z tras Singltreku pod Smrkem V TOMTO MÍSTĚ: https://mapy.cz/s/potapepehu, tak to zkuste, třeba budete mít štěstí!

Po pozůstatcích těžby zlata můžete dále pátrat v sousedním Polsku. Nedaleké městečko Zlotniki Lubańskie bylo založeno v roce 1654 pro české horníky, kteří zde těžili zlatonosné písky. Zdroj se však brzy vyčerpal a dnes už na něj upomíná jen název a klasický čtvercový půdorys hornických měst. MÍSTO: https://mapy.cz/s/godakudege

Těžba stříbra
Na dávnou těžbu stříbra odkazuje místní název Silbergrundl, po kterém je pojmenovaná i jedna z našich sekcí stezek. V tomto místě se stříbro těžilo v 16. - 17. století. Zdejší zásoby stříbra se však neukázaly jako významné a těžba netrvala dlouho. Pozůstatky těžby najdete i zde. Přímo ze stezky je vidět kráter po propadlém vstupu do štoly. MÍSTO: https://en.mapy.cz/s/nujonalutu

Těžba železné rudy
Železo nepatří mezi vzácné kovy a výskyt jeho ložisek není tak ojedinělý, výrazně se však liší jejich kvalita. Železa vždy bylo potřeba hodně na výrobu nářadí, spojovacího materiálu, strojů a zbraní. Tak se v dřívějších dobách lidem vyplatilo zpracovávat i železnou rudu z horších ložisek. Mezi horší ložiska patří i to zdejší, jehož ruda obsahuje příliš mnoho síry. Ložisko železa se nachází pod vrcholy Měděnce a Svinského vrchu. Těžilo se zde až do první poloviny 18. století, pak byla těžba ukončena pro neefektivnost. Je známo, že se železná ruda těžila v dole Nadílka štěstí, který se nachází pod vrcholem Měděnce (je to kousek do kopce od červené stezky). MÍSTO: https://mapy.cz/s/hazogalozo

Těžba cínu
Byl to až cín, který naprosto přetransformoval podobu našeho regionu. Cín byl využíván od doby bronzové, od doby, kdy byla vynalezena slitina bronz. Cínu však nikdy nebylo dost a objevení jeho nového ložiska (pravděpodobně v souvislosti s těžbou železné rudy) v našem regionu v 16. století vyvolalo doslova cínovou horečku. 

Cínová ruda se nachází v pruhu mezi Novým Městem pod Smrkem a polskými vesnicemi Krobica a  Gierczyn. Horníci se nejprve přistěhovali do Ludvíkova pod Smrkem, což je ves doložená již v roce 1381. V roce 1584 pak pro horníky tehdejší majitel frýdlantského panství, Melchior z Redernu, založil hornické město - dnešní Nové Město pod Smrkem, které vzniklo prakticky “na zelené louce” a bylo vytyčeno v pravidelném čtvercovém půdorysu po vzoru krušnohorských hornických měst. Tento půdorys zůstal zachován dodnes a můžete si jej všimnout v mapách.

Největší rozmach dolování byl cca v letech 1580 - 1620 a bylo zde až 60 dolů, některé se však netěžily dlouho. Kromě samotných dolů zde vznikla doprovodná infrastruktura, jako odvodňovací šachty, stoupárny, tavírny, chaty pro horníky apod. Základy některých budov je možné dodnes v terénu dohledat. Když jsme projektovali stezky Singltreku pod Smrkem, nacházeli jsme v lese též mnoho výsypek a stop po povrchové těžbě. Stezky také přes několik historických výsypek procházejí.

Dodnes není vyjasněná poloha všech zdejších historických dolů, o kterých existují písemné záznamy. Doly dostávaly poetická jména často s biblickými odkazy. Jména byla samozřejmě v němčině. V překladu do češtiny se jedná například o: Bohatá útěcha, Beránek Boží, Blahoslavená bohatá útěcha, Nebeské vojsko, Zázračné hlavy, Všech Andělů, Svatá Trojice, Svatý Jiří, Ptačí zpěv, Děti Izraele apod.

V těsné blízkosti stezek můžete vidět například tyto cínové doly: 
František (hned vedle vyústění Rapického okruhu na Asfaltovou agónii). František je novodobá štola těžená v 50. letech 20. století. MÍSTO: https://mapy.cz/s/gajacedabu)
Petr a Pavel (Asfaltový traverz, MÍSTO: https://mapy.cz/s/kefedupulo)
Nadílka štěstí (již zmíněná v souvislosti s těžbou železné rudy, ale těžil se zde také cín), MÍSTO: https://mapy.cz/s/hazogalozo
Nebeské vojsko (červená sekce Novoměstská strana), MÍSTO: https://mapy.cz/s/kedologema

Těžbu cínové rudy dost omezila, ale nikoli úplně zastavila třicetiletá válka. Po jejím skončení se majitelé panství snažili těžbu opět rozšířit, ale již se začala postupně projevovat vyčerpanost zdejšího ložiska. Těžilo se zde však až do poloviny 19. století, a pak byla těžba ukončena.

V období druhé světové války zdejší ložisko cínu zkoumali Němci, ale po průzkumech od plánů na jeho těžbu pro neefektivnost upustili. Další průzkumy zde byly provedeny v 50. letech a v 80. letech českými odborníky. V této době vznikly tři novodobé štoly (Světlana/Světluše, František a Josef), ale těžba byla vzhledem k tehdejším technologiím a tehdejším cenám cínu na světových trzích vyhodnocena jako nerentabilní.

Těžba cínu v našich končinách aktuálně není na stole, avšak kdo ví, toto téma nemusí být definitivně uzavřeno. Cín zřejmě vždy bude vyhledávaným kovem.

Pokud Vás historické hornictví zaujalo, opravdu velmi doporučujeme expozici se zpřístupněnými historickými doly na cín kousek za hranicemi v Polsku, poblíž vesnice Krobica. Tato expozice je zajímavá i pro větší děti. Můžete se zde projít pod zemí v několik set let starém cínovém dole (350 m dlouhá trasa). Také zde je osmikilometrová trasa nad zemí propojující historické důlní objekty.
Info v polštině najdete ZDE https://kopalniakrobica.pl, aktuální info (včetně fotek) na FB https://www.facebook.com/kopalniakrobica
Důl je otevřen denně 10 - 18 hodin, poslední vstup v 17 hodin. Ve všední dny prohlídka začíná každou celou hodinu, o víkendech po půlhodinách. Ceny v roce 2023: dospělí 32 zl, děti a senioři 28 zl. Do podzemí je povolen vstup dětem od 6 let. Počítejte s tím, že v podzemí je stále nízká teplota (okolo 7°C), měli byste mít s sebou teplejší oblečení a uzavřené turistické boty.
MÍSTO: https://mapy.cz/s/laralofafa

Použitá literatura:
Tima V., Nové Město pod Smrkem (vydáno vlastním nákladem), 2007

Podrobné informace a popisy jednotlivých dolů:
http://stolynovemesto.wz.cz/index.php